Dvacátý století

Nedvědi

1:D#mZastydím se v duši svý
když někteBrý lidi slyším D#mříct:
"Věrnost, cit a přátelství",
Bto mám chuť z nich kůži D#msvlíct.
F#Vždyť je znám a už C#spoustu let,
G#z těhle slov si G#mžijou D#jen
F#každej den C#dokážou G#brát pod heslem "G#mVem, kde D#vem".
R:D#Co dalo nám D#6vlastně D#do vínku dvacátý století?
Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokleBtí.
Fmstovky těch, co se snažej žít z lidí jako my,
těch, co svět ženou bůh ví kam
do věčný Bhluboký D#tmy.D#m 
2:Každej den musím si znovu říct
"Zítřek lepší bude snad".
A večer sám přemejšlet o té spoustě zla a zrad.
Hola, hej, no zrovna vy,
už máte všechno, co jste mohl mít
a duše nic, nic vám neříká,
takže nemáte se o co bít
R:+ Co dalo nám vlastně do vínku dvacátý století?
Pár válek, svobodnou maminku, kouřový prokletí.
(do stracena)
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:13:24.921+00:00
Výsledky hledání: